Dobrovolné důchodové pojištění 2024 – minimální platba a kdo by si ho měl platit?

Zatímco placení zdravotního pojištění je povinné ze zákona, pro sociální (důchodové) pojištění to tak úplně neplatí. Důchodové pojištění se platí jenom z nějakého příjmu (ze zaměstnání, z podnikání nebo někdy i u dohody DPP nebo DPČ).

Sociální pojištění za zaměstnance odvádí zaměstnavatel (6,5% z hrubé mzdy na důchodové pojištění). Nebo si ho musí platit podnikatelé sami (29,2% z vyměřovacího základu, nejméně ale minimální záloha).

Existuje ale možnost placení dobrovolného důchodového pojištění. To se může týkat například těch, kdo nesplňují minimální dobu pojištění, pro nárok na důchod. Pak je možné doplatit důchodové pojištění zpětně (maximálně 1 rok zpětně). Nebo je možné důchodové pojištění platit i průběžně.

Dobrovolné důchodové pojištění – k čemu je dobré?

Dobrovolné důchodové pojištění umožňuje doplacení chybějící doby, pro nárok na důchod (především ten starobní, popřípadě i invalidní).

Aby byl nárok na důchod, pak musí být dosaženo důchodového věku (aktuálně 65 roků, bude se postupně zvyšovat). A současně musí být splněna minimální „odpracovaná doba“ (doba důchodového pojištění.

Pro nárok na řádný starobní důchod je minimální doba 35 roků (včetně náhradní doby). Pro nárok na předčasný důchod, to bude 40 roků (mění se v roce 2024).

Pokud někomu chybí „potřebné roky“, tak je možné doplacení – v omezené míře se dá důchodové pojištění doplatit i zpětně.

Dobrovolné důchodové pojištění, je možné platit i průběžně. Takto si pojištění mohou platit například ženy v domácnosti (osoby pečující o jedno dítě do 7 roků nebo o dvě děti do 15 roků), během výkonu dobrovolnické služby, během evidence na Úřadu práce (kdy není nárok na podporu v nezaměstnanosti), během pracovní neschopnosti (kdy není nárok na nemocenské dávky) a v řadě dalších případů.

Doplacení důchodového pojištění zpětně

Doplacení důchodového pojištění zpětně, je možné pouze v zákonem stanovených situacích. Jedná se o tyto případy:

• Evidence na Úřadu práce (bez nároku na podporu v nezaměstnanosti; pokud je nárok na podporu, tak se to započítá jako náhradní doba důchodového pojištění a doplácet se obvykle nemusí)
• Studium na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole (prvních 6 roků studia po 1. 1. 1996 se doplácet nemusí)
• Výdělečná činnosti v zahraničí po 31. 12. 1995
• Výkon dobrovolnické služby (účast na pojištění je možná nejdříve od 1. 1. 2023)
• Práce pro zahraničního zaměstnavatele v ČR (účast na pojištění je možná nejdříve od 1. 1. 2009)
• Výkon funkce poslance v Evropském parlamentu
• Jiné případy (včetně možnosti placení bez uvedení důvodu)

Zpětně se dá doplácet doba pojištění vždy jen za konkrétní období (například konkrétní doba evidence na Úřadu práce, kdy nebyl nárok na podporu).

V obecných případech (bez uvedení důvodu), je možné zpětně doplatit maximálně 1 rok. Při zpětném doplacení pojištění, ale nárok na důchod nevznikne zpětně, ale nejdříve k datu doplacení pojištění.

Jak se přihlásit k placení důchodového pojištění

Přihlášení k dobrovolné platbě důchodového pojištěni je možné u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ):

• Přihlášení je možné online (viz elektronický formulář na webu ČSSZ)
• Přihlášení je možné osobně, na místní Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ podle místa trvalého bydliště – viz kontakty na webu ČSSZ)

Kdo si musí platit důchodové pojištění

Placení důchodového pojištění, se týká především zaměstnanců a podnikatelů. V některých případech, se sociální (důchodové) pojištění strhává i při práci na dohodu.

1) Zaměstnanci

• za zaměstnance odvádí sociální pojištění zaměstnavatel
• zaměstnanec platí 6,5% z hrubé mzdy na sociální (důchodové) pojištění
• od 1. 1. 2024 se bude platit i 0,6% na nemocenské pojištění
• zaměstnavatel platí 24,8% z hrubé mzdy na sociální pojištění (21,5% důchodové pojištění, 2,1% nemocenské pojištění, 1,2% příspěvek na státní politiku zaměstnanosti)

2) Podnikatelé (OSVČ, živnostníci)

• podnikatelé si platí sociální pojištění sami
• během podnikání musí být placena alespoň minimální záloha (platí pro hlavní i vedlejší činnost; minimální záloha se platí, i když jsou nízké/žádné příjmy)
• sociální pojištění může být placeno, jako součást paušální daně (3 pásma)
• minimální sociální (důchodové) pojištění pro OSVČ hlavní 2024 = 3 852 Kč
• minimální sociální (důchodové) pojištění pro OSVČ vedlejší 2024 = 1 413 Kč
• případně se platí 29,2% z vyměřovacího základu (vyměřovací základ v roce 2024 je 55% ze zisku)

3) Dohodáři (DPP a DPČ)

• u dohody o pracovní činnosti (DPČ) se důchodové pojištění platí při příjmu od 4 000 Kč měsíčně
• u dohody o pracovní činnosti (DPP) se důchodové pojištění platí při příjmu nad 10 000 Kč měsíčně
• z dohody se platí stejné sociální pojištění jako u zaměstnanců (6,5% z hrubé mzdy)
• v roce 2024 se budou podmínky pro placení sociálního pojištění měnit (zatím není definitivně schváleno)

4) Pracující důchodci

• sociální (důchodové) pojištění se strhává i pracujícím důchodcům (kteří už mají nárok na důchod)
• za to je možné požadovat přepočítání důchodu
• do budoucna se plánuje změna = pracující důchodci by už nemuseli platit sociální (důchodové) pojištění a mohli by tak mít nárok na vyšší čistou mzdu; původně měla tato změna platit už v roce 2024, byla ale odložena

5) Nezaměstnaní, studenti, osoby na mateřské a rodičovské, dlouhodobá pracovní neschopnost po skončení zaměstnání, pečující osoby, apod.

• za nezaměstnané, studenty, osoby na mateřské a rodičovské (… atd.), platí stát jenom zdravotní pojištění
• sociální (důchodové) pojištění stát nikdy neplatí
• evidence na úřadu práce, péče o dítě až do 4 roků, doba na neschopence s nárokem na nemocenské dávky (… atd.), se může započítat jako náhradní doba důchodového pojištění