Kalkulačka nemocenská 2024: Výpočet neschopenky od 1. 1. 2024
Od 1. 1. 2024, můžete mít nárok na vyšší nemocenskou. Od 1. 1. 2024 se totiž zvyšují redukční hranice, pro výpočet nemocenských dávek.
Díky tomu, můžete během pracovní neschopnosti v roce 2024, dostat více peněz. Zvýšení se ale týká především těch zaměstnanců, kteří mají vyšší hrubou mzdu. U těch s průměrnou (a podprůměrnou) hrubou mzdou, se zvýšení nijak neprojeví.
Na co mám nárok během neschopenky?
Pokud jste zaměstnaní a onemocníte nebo se vám stane nějaký úraz, tak máte nárok na „placenou neschopenku“. Během pracovní neschopnosti, můžete dostávat dvě různé dávky. Je to náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele (prvních 14 dní) nebo nemocenské dávky od státu (od 15 dne).
Náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele během prvních 14 dní
- Vyplácí zaměstnavatel, během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti
- Dostáváte zaplaceny pouze skutečně zameškané (neodpracované) hodiny
- Zaměstnavatel vám platí nemocenskou ve výši 60% z redukovaného průměrného hrubého hodinového výdělku (výpočet viz dále)
Nemocenské dávky od 15 dne na neschopence
- Při delší pracovní neschopnosti, máte od 15 dne nárok na nemocenské dávky
- Nemocenské dávky jsou již placeny za každý kalendářní den (včetně víkendu – soboty a neděle, nebo státního svátku).
- Nemocenskou od 15 dne, vám platí stát (ČSSZ, někdy prostřednictvím zaměstnavatele).
- Nemocenská od 15 dne, je 60% z redukovaného denního vyměřovacího základu, a postupně se zvyšuje (na 66% nebo na 72% – viz dále)
- Na nemocenské dávky, je nárok až 380 dní (od začátku neschopenky), s možností dalšího prodloužení (až o 350 dní)
Kalkulačka: Výpočet nemocenské od 1. 1. 2024
V následující kalkulačce, si můžete orientačně spočítat, kolik byste dostali za neschopenku v roce 2024, pokud byste onemocněli, nebo se vám stal nějaký úraz.
- Výpočet náhrady mzdy za nemoc od zaměstnavatele, se provádí na základě průměrného hrubého hodinového výdělku (předchozí kalendářní čtvrtletí).
- Výpočet nemocenských dávek od 15 dne, se provádí na základě denního vyměřovacího základu (zpravidla posledních 12 měsíců).
V této kalkulačce, používáme zjednodušený výpočet, na základě vaší průměrné hrubé mzdy – výsledek se ale od skutečnosti nebude příliš lišit (maximálně na úrovni jednotek korun/den).
Zvýšení nemocenské od 1. 1. 2024
Pro výpočet výše nemocenské (jak nemocenských dávek, tak i náhrady mzdy za nemoc od zaměstnavatele), jsou určující redukční hranice.
Ty se poměrně pravidelně zvyšují (vždy od začátku roku). Stejné je to i v roce 2024. Od 1. 1. 2024 budou platit nové redukční hranice:
Redukční hranice pro výpočet nemocenské v roce 2024:
- 1 redukční hranice (započítá se 90%) je v roce 2024 = 1466 Kč
- 2 redukční hranice (započítá se 60%) je v roce 2024 = 2 199 Kč
- 3 redukční hranice (započítá se 30%) je v roce 2024 = 4 397 Kč
- Nad 4 397 Kč, se v roce 2024 už nic dalšího nezapočítá
Redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy za nemoc od zaměstnavatele v roce 2024:
- 1 redukční hranice 2024 (započítá se 90%) = 256,55 Kč
- 2 redukční hranice 2024 (započítá se 60%) = 384,83 Kč
- 3 redukční hranice 2024 (započítá se 30%)= 769,48 Kč
Díky zvýšení redukčních hranic, se pak zaměstnancům s vyšší hrubou mzdou, může od 1. 1. 2024, zvýšit i nemocenská. Týká se ale spíše zaměstnanců s hrubou mzdou nad 40 000 Kč.
Při nižší mzdě (průměrné či podprůměrné), se zvýšení redukčních hranic, neprojeví. Rozdíl – zvýšení nemocenské, je ale pouze v řádu jednotek nebo nízkých desítek korun za jeden den neschopenky.
Kolik je za neschopenku, během prvních 14 dní v roce 2024
Pokud onemocníte, nebo se vám stane nějaký úraz, tak vám prvních 14 dní, bude platit nemocenskou zaměstnavatel.
Na náhradu mzdy od zaměstnavatele, máte nárok jen v době, kdy jste zaměstnaní. Pokud podnikáte jako OSVČ, tak sice můžete mít nárok na nemocenské dávky od 15 dne, ale za prvních 14 dní nedostanete nic.
Pokud onemocníte až po skončení pracovního poměru (do 7 kalendářních dní, od ukončení zaměstnání), tak máte nárok na nemocenské dávky od 15 dne. Ale za prvních 14 dní nic nedostanete (nejste už v pracovním poměru, zaměstnavatel vám tedy nemusí nic platit).
Náhrada mzdy za nemoc, během prvních 14 dní na neschopence, se vypočítá na základě vašeho průměrného hrubého výdělku. Pozor na to, že průměrný výdělek, je něco jiného, než průměrná hrubá mzda – může zde být rozdíl.
Průměrný výdělek, se počítá na základě vašeho hrubého příjmu (včetně různých příplatků – například za práci přesčas), v posledním (ukončeném) kalendářním čtvrtletí. Pokud pracujete v zaměstnání jen krátce, tak se případně namísto průměrného výdělku použije pravděpodobný výdělek.
Náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele (prvních 14 dní) je pak 60% z redukovaného, průměrného hodinového výdělku.
Zaměstnavatel vám platí jen za skutečně zameškané hodiny (tj. během prvních 14 dní, to může být například 80 hodin, pokud máte týdenní pracovní dobu 40 hodin).
Nemocenské dávky, od 15 dne na neschopence v roce 2024
Pokud jste v pracovní neschopnosti delší dobu (zpravidla maximálně 380 dní), pak máte od 15 dne, nárok na nemocenské dávky. Ty se vypočítají na základě denního vyměřovacího základu.
Nemocenská se postupně zvyšuje:
- Od 15 do 30 dne na neschopence, dostáváte 60% z redukovaného denního vyměřovacího základu
- Od 31 do 60 dne na neschopence, dostáváte 66% z redukovaného denního vyměřovacího základu
- Od 61 dne na neschopence, dostáváte 72% z redukovaného denního vyměřovacího základu
Nemocenská od 15 dne, se platí za každý kalendářní den – tedy i za víkendy (sobotu nebo neděli), nebo za státní svátky.
Jak dlouho můžu být na neschopence?
Maximální doba v pracovní neschopnosti, není přímo omezena. Něco jiného je ale maximální doba, po kterou můžete mít nárok na nemocenské dávky.
Na nemocenské dávky, je nárok maximálně po dobu 380 kalendářních dní, od začátku neschopenky. Pouze v některých případech je možné požádat o prodloužení – až o 350 dní (rozhoduje o tom posudkový lékař ČSSZ).
Na neschopence je ale možné být, i bez nároku na nemocenské dávky.
Nárok na nemocenskou ve zkušební době
Pokud nastoupíte do nového zaměstnání, pak máte nárok na nemocenskou, tak jako kterýkoliv jiný zaměstnanec.
Nemocenské pojištění, vám vzniká již při nástupu do zaměstnání (po zahájení práce). Pokud tedy onemocníte hned první nebo druhý den, máte nárok na placenou neschopenku.
Pozor ale na to, že i když vám za běžných podmínek, nesmí dát zaměstnavatel během neschopenky výpověď, během zkušební doby je to jiné.
Ve zkušební době, nedodáváte výpověď, ale jedná se o ukončení pracovního poměru, ve zkušební době. To je možné, i když budete na neschopence. Zaměstnavatel pouze nesmí ukončit pracovní poměr, během prvních 14 dní na neschopence. Od 15 dne na neschopence, už ale může.
Nárok na nemocenskou po skočení pracovního poměru
Nárok na nemocenské dávky, máte i po skončení pracovního poměru. Pokud je neschopenka zahájena ještě během zaměstnání, nebo maximálně do 7 dní od skončení pracovního poměru, pak je nárok na nemocenské dávky.
Pozor ale na to, že když nastoupíte na neschopenku, až po skončení zaměstnání (do 7 dní od skončení pracovního poměru), tak již nemáte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele, za prvních 14 dní.
První dva týdny na neschopence, tedy nic nedostanete (nebo jen za část doby), a máte nárok až na nemocenské dávky, od 15 dne.
Nárok na nemocenskou na Úřadu práce
Pokud jste na Úřadu práce a onemocníte, nebo se vám stane nějaký úraz, tak zpravidla nemáte nárok na nemocenskou (nemocenské dávky). Můžete mít sice vystavenu neschopenku, ale nevzniká vám nárok na nemocenské dávky.
Jako nezaměstnaní na Úřadu práce, byste mohli mít nárok na nemocenskou jen v případě, že byste onemocněli do 7 dní, od skončení zaměstnání. Nebo v případě, že byste na Úřadu práce, vykonávali nějakou brigádu, která by vám zakládala účast na nemocenském pojištění (např. DPČ s příjmem od 4000 Kč).
Nárok a nemocenskou během mateřské nebo rodičovské dovolené
Pokud jste doma s dítětem na mateřské nebo na rodičovské dovolené, tak vám také obvykle nevzniká nárok na nemocenské dávky.
Během mateřské dovolené, dostáváte zpravidla peněžitou pomoc v mateřství, což je také dávka placená na základě nemocenského pojištění.
Během rodičovské dovolené, pak nemáte nárok na nemocenskou, protože rodičovská dovolená, je pracovní volno bez náhrady mzdy, během kterého není nárok na nemocenské dávky.
Během rodičovské, by mohl být nárok na nemocenskou jen v případě, že byste měli nějakou brigádu, která by vám zakládala účast na nemocenském pojištění (DPP nad 10 000 Kč, nebo DPČ od 4000 Kč).
Pokud jsem to dobře pochopil jedná se o 10 pracovních dnů- těch prvních 14 dnů nemocenské, které platí zaměstnavatel? Při 8 hodinové směně je to 80 hodin nemocenské – tedy 10 pracovních dnů. Ano?
Od prvního do 14 dne pracovní neschopnosti, vám zaměstnavatel platí náhradu mzdy za nemoc, za skutečně neodpracované/zameškané hodiny (směny). Tj. zpravidla je to jen za pracovní dny (může být i jinak – záleží na rozpisu směn, pokud někdo běžně pracuje i o víkendu, pak by měl zaplacen i víkend, obvykle je to ale během prvních 14 dní těch 80 hodin (resp. v závislosti na tom, jaká je délka pracovní doby)).
Jak se vypočítá výše neschopenky, když zaměstnanec onemocní do týdne od nástupu do zaměstnámí a před tím několik let platil pouze povinné zdravotní pojištění a nebyl nikde zaměstnán na pracovní smlouvu ?
Za prvních 14 dní je nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Ta je 60% z průměrného redukovaného hodinového hrubého výdělku. Po týdnu by se nedal určit průměrný výdělek a použil by se pravděpodobný výdělek.
Od 15 dne je nárok na nemocenské dávky. Ty jsou také 60% (postupně se zvyšují na 72%) z redukovaného denního vyměřovacího základu. Opět se vychází z pravděpodobného započitatelného příjmu …
Jak se vypočítá hrubá mzda za poslední rok, když si samoplátce před nástupem do zaměstnání neplatil tzv. sociálku ani připojištění?
paragraf 18, zákon o nemocenském pojištění:
(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.
Dobrý den,
jak mám postupovat, když mám pracovní neschopnost po operaci a stane se mi úraz. Ruší se první neschopnost nebo zůstavá? Přece nemohou být dvě. Jedna na úraz, jedna na operaci. Děkuji
Existují situace, kdy se vystavují dvě neschopenky, to se ale týká případů, kdy má někdo dvě různá zaměstnání (dva pracovní poměry u dvou různých zaměstnavatelů apod.). Pak je pro každý pracovní poměr vystavena separátní neschopenka, ale to je jiná situace, než kterou řešíte vy.
V jiných případech máte vždy jenom jednu neschopenku, i kdyby bylo několik různých diagnóz.
Záleží mimo jiné i na tom, co bude bráno jako vaše hlavní „nemoc“ – tam kde se očekává nejdelší doba léčby apod. Může to být tak, že zůstane původní neschopenka, nebo vás původní lékař může předat do péče jiného doktora, který bude léčit primární zdravotní problém.
Zpravidla to funguje tak, že původní neschopenka zůstává, pouze se mění kód diagnózy, ale jsou i různé výjimky…
Dobrý den,pokud marodím 4měsíce poté nastoupím do práce a po měsíci opět omarodím jak dlouho poté můžu pobírat nemocenské dávky?
Teoreticky by to vycházelo na 260 dní (základní maximální doba je 380 dní – od toho se odečítají všechny předchozí neschopenky, za předchozích 380 dní, tj. pokud by jste tam za poslední cca rok měl 120 dnů u jiné neschopenky, tak by u té další byl nárok jenom na těch 260)
To se tedy počítá za kalendářní rok nebo se to sčítá ?Když budu v roce 2023 marodit 1 měsíc a v roce2024 9 měsíců. Poté budu celý rok 2025 pracovat a v roce 2026 nastoupím na marodku jak dlouho můžu pobírat nemocenskou.Rád bych vysvětlil. Mám jít totiž na ortopedickou operaci 10 měsíců budu marodit poté půjdu do práce a v roce 2026 bych měl jít vytahovat šrouby.Díky za odpověď.
Počítají se všechny předchozí pracovní neschopnosti, které spadají do předchozích 380 dní před začátkem nové neschopenky. Pokud ale po skončení poslední neschopenky pracujete v zaměstnání alespoň 190 dní bez neschopenky, tak se to „resetuje“ a je to znovu celých 380 dní, bez ohledu na to, co bylo dříve.
Dobrý den ještě bych měl dotaz.Požádal jsem jako osvč o předčasný důchod bez výplaty. Nyní se mi naskytla celkem dobře placená práce, tak potřebuji zjistit jestli pro mě nebude výhodnější předčasný důchod zrušit a počkat si na řádný do kterého se mi tyto roky započítají.
Dobrý den
Chtěl bych se zeptat jak je to s neschopenku po mateřské dovolené? Může manželka jít hned na neschopenku,nebo musí nastoupit do práce. A z čeho se neschopenka vypočítává? Děkuji za odpověď.
Po mateřské dovolené, je obvykle rodičovská dovolená (mateřská dovolená je prvních 28 týdnů, rodičovská dovolená je až do 3 roků dítěte).
Po skončení mateřské dovolené, nebo i po skončení rodičovské dovolená – pokud je manželka stále zaměstnaná, tak má nárok na standardní neschopenku. Začátek neschopenky, musí být až po ukončení rodičovské dovolené. Pokud by neschopenka začala ještě během rodičovské, tak by nebyl nárok na nemocenskou.
Během neschopenky, je prvních 14 dní nárok na náhradu mzdy = vychází se z průměrného výdělku, pokud je to ihned po skončení rodičovské, tak se bude vycházet z pravděpodobného výdělku.
Od 15 dne je nárok na nemocenské dávky = vychází se z vyměřovacího základu, pokud nebude po rodičovské odpracováno alespoň 30 dní (nebo pokud nebyla nějaká práce během rodičovské, tak by se vycházelo z příjmů před rodičovskou) …. platí pro případy, kdy pracovní poměr i nadále trvá …
Skvělé takže zaměstnavatel mi platí pouze za dny kdy mám naplánovanou směnu tudíž budu mít z prvních čtrnácti dnů neschopenky zaplacených pouze 7. Skvěle vymyšleno pro poctivě pracující. Takže si vyber běž do práce po čtyřech,aby si měl z čeho žít nebo nemocenská a další měsíc bída.Marodit bych nešla,ale pokud člověk ráno vylézá po čtyřech z postele a ručkuje po nábytku,aby se postavil na nohy to už je moc. Vydržím hodně přejdu kdejaký nachlazení s horečkou. Když se pak člověk nemůže hnout to je konec.Toto je vymyšleno pro flákače a ne pro lidi co dřou dokud nepadají na hubu.Toto vymýšlí lidé co nemusí přemýšlet nad tím jak vyjít s výplatou. Žijeme tu z ruky do huby.
Dobrý den,
Před týdnem jsem nastoupil do nového zaměstnání a včera se mi stal úraz a jsem na nemocenské. Předtím jsem byl cca měsíc na pracovním úřadě. Výše nemocenské se mi bude počítat ze mzdového základu který mám ve smlouvě u současného zaměstnavatele? Nebo tam bude zohledněna i výše mzdy v předchozím zaměstnání než jsem byl na pracovním úřadě? Bohužel se mi nepodařilo dohledat výše kolik bych měl mít po 15. dnu pracovní neschopnosti.
Děkuji Petr Novák
Předchozí zaměstnání nebo podpora od Úřadu práce, nehraje pro výpočet aktuální nemocenské vůbec žádnou roli.
Prvních 14 dní máte nárok na náhradu mzdy – tam se bude vycházet z pravděpodobného výdělku (paragraf 355, zákoník práce). Od 15 dne je nárok na nemocenské dávky, i zde se bude vycházet z pravděpodobného příjmu – viz paragraf 18, odstavec 5, zákon o nemocenském pojištění:
(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.
Dobrý den, nemohu nikde zjistit jak je to s darováním krve po dobu pracovní neschopnosti. Mám zlomenou ruku (pracovní úraz), tudíž práci vykonávat nemohu,ale krev bych klidně darovat mohla. V případě, že mi přijde v den darování kontrola (v době vycházek to nestihnu, musím jet hd,neb nemohu řídit ) uznají mi darování krve jako důvod k nepřítomosti v místě bydliětě? Děkuji Iva Matějů
Tohle by vám nejspíše neuznali … nedávno se řešil případ, kdy neuznali ani návštěvu u zubaře, když to nebyl akutní zákrok, ale pravidelná prohlídka naplánovaná nějakou dobu předem.