Kalkulačka: Výpočet podpory v nezaměstnanosti (aktuální podmínky a změny)
Aktuální situace, není pro řadu zaměstnanců nijak jednoduchá. Vzhledem k pokračující epidemii koronaviru COVID, se mnoho lidí ocitá bez práce. V následující kalkulačce, si můžete spočítat, kolik je podpora v nezaměstnanosti od 1. 1. 2021.
Dozvíte se také, jak se mění podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti od ledna 2021. A na co dalšího, případně máte nárok, když bude nezaměstnaná a odkázaní jen podporu od Úřadu práce.
Kalkulačka podpora v nezaměstnanosti 2023
Aktuální kalkulačku pro výpočet podpory v nezaměstnanosti od 1. 1. 2023, najdete zde: Kalkulačka: Výpočet podpory v nezaměstnanosti v roce 2023 (zvýšení od ledna 2023).
Kalkulačka: Výpočet kolik je podpora pro nezaměstnané od 1. 1. 2021
Pro výpočet podpory v nezaměstnanosti, je rozhodující průměrná čistá mzda (průměrný čistý výdělek) ze zaměstnání, za poslední 3 měsíce (poslední kalendářní čtvrtletí). Čistá mzda by se měla od února 2021 zvýšit, až o několik tisíc korun.
Zde se můžete podívat na výpočet podpory v nezaměstnanosti pro OSVČ (která se počítá trochu jinak).
Kolik je podpora v nezaměstnanosti v roce 2021?
Základní podmínky, pro nárok na podporu pro nezaměstnané, a její výpočet, se od 1. 1. 2021, nijak významně nemění.
I v roce 2021, tedy platí, že podpora se vypočítá na základě vaší průměrné čisté mzdy (průměrného výdělku).
Výše podpora je odstupňována:
- 65% z průměrné čisté mzdy za první dva měsíce
- 50% z průměrné čisté mzdy za druhé dva měsíce
- 45% z průměrné čisté mzdy za zbytek doby (1 – 7 měsíců)
V některých případech, je ale po celou dobu, nárok na podporu, jen ve výši 45%. Týká se to hlavně případů, kdy dá výpověď sám zaměstnanec a nemá pro to „vážný“ důvod.
Kolik je maximální podpora v nezaměstnanosti v roce 2021?
I když se podpora v nezaměstnanosti vypočítá z vašeho příjmu (průměrné čisté mzdy), neznamená to, že by mohla být libovolně vysoká. V příslušném zákonu, je stanovena hranice pro maximální výši podpory. Ta je stanovena jako 58% z průměrné mzdy v národním hospodářství. V roce 2021 je to tato maximální podpora:
- Maximální podpora v nezaměstnanosti v roce 2021 = 20 075 Kč za měsíc
- Maximální podpora při rekvalifikaci v roce 2021 = 22 498 Kč měsíčně
Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti?
V jiných případech, pak nemusí být na podporu vůbec nárok. Například pokud nejsou splněny základní podmínky. Nebo pokud je předchozí zaměstnání ukončeno výpovědí, z důvodu hrubého porušení pracovní kázně nebo pracovních povinností.
Samostatnou kapitolou, je pak nárok na podporu například po skončení rodičovské nebo po dlouhodobé neschopence (pracovní neschopnosti) – viz dále.
Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti v roce 2021 – jaké jsou podmínky?
Na podporu pro nezaměstnané od Úřadu práce, mají nárok zaměstnanci (někdy i ti kdo pracují jen na dohodu DPP nebo DPČ) nebo i živnostníci (OSVČ).
Tedy všichni ti, kterým během zaměstnání nebo podnikání, vzniká účast na důchodovém pojištění. Za zaměstnance, odvádí sociální (důchodové pojištění) zaměstnavatel. OSVČ (živnostníci) si důchodové pojištění platí sami, v rámci povinných záloh na sociální pojištění.
Nárok mají i ti, kdo sice nepracují, ale je jim započítána náhradní doba důchodového pojištění – ženy na mateřské a rodičovské, lidé na neschopence, výkon dobrovolnické činnosti, apod.
Minimální „odpracovaná“ doba pro nárok na podporu od Úřadu práce
Základní podmínkou, pro nárok na podporu, je splnění minimální „odpracované“ doby, v délce 12 kalendářních měsíců, za poslední dva roky:
- Jako „odpracovaná“ doba, se započítá výkon zaměstnání, kde je odváděno důchodové pojištění (klasický pracovní nebo služební poměr)
- Při práci na dohodu DPČ, vzniká účast na důchodovém pojištění při příjmu od 3500 Kč měsíčně (platí v roce 2021, v předchozím roce 2020, to bylo od 3000 Kč)
- Při práci na dohodu DPP, vzniká účast na důchodovém pojištění, při příjmu nad 10 000 Kč měsíčně
- U OSVČ se započítává doba, kdy platili alespoň minimální sociální pojištění (pro OSVČ hlavní, je v roce 2021, minimální záloha na sociální pojištění ve výši 2588 Kč měsíčně)
- Jako „odpracovaná doba“, se započítá i náhradní doba důchodového pojištění – doba na mateřské nebo rodičovské (péče o dítě do 4 roků), doba v pracovní neschopnosti po skončení zaměstnání, výkon dobrovolnické činnosti, doba v invalidním důchodu
Jak dlouho budu dostávat podporu v nezaměstnanosti?
Doba, po kterou je vyplácena podpora, je odstupňována podle věku. Zákon zde vychází z toho, že lidé ve vyšším a předdůchodovém věku, mají větší obtíže, při hledání nového pracovního uplatnění.
Délka podpory pro nezaměstnané v roce 2021:
- 5 měsíců při věku do 50 roků
- 8 měsíců při věku od 50 do 55 roků
- 11 měsíců při věku nad 55 roků
Doba výplaty podpory v nezaměstnanosti, se ale reálně může prodloužit (odsunout). A to v případě, že vám při výpovědi ze zaměstnání, vznikne nárok na odstupné
Odstupné při výpovědi ze zaměstnání a nárok na podporu v nezaměstnanosti
Pokud vám při ukončení zaměstnání (výpověď, ukončení pracovního poměru dohodou), vznikne nárok na odstupné (1 – 3 měsíce, někdy až 12 měsíců), pak to ovlivní výplatu podpory v nezaměstnanosti.
Po dobu, za kterou máte nárok na odstupné (1 – 3 měsíce, nebo i 12 měsíců), nedostáváte od Úřadu práce podporu v nezaměstnanosti. O nic ale nepřicházíte.
Není to tak, že byste místo podpory, dostali jen odstupné. Výplata podpory pro nezaměstnané, je pouze o příslušný počet měsíců odložena. A začnete ji dostávat po uplynutí doby, za kterou byl nárok na odstupné.
Pokud máte například nárok na odstupné za 3 měsíce:
- 1 – 3 měsíc na Úřadu práce nic nedostanete (dostali jste odstupné)
- 4 a 5 měsíc byste měli podporu 65%
- 6 a 7 měsíc dostanete podporu 50%
- 8 až případně 14 měsíc dostanete podporu 45%
Nárok na podporu po skončení rodičovské nebo po skončení dlouhodobé neschopenky
Na podporu můžete mít nárok, i když jste v posledním roce (nebo i déle), vůbec nepracovali. Týká se to například žen, kterým skončí rodičovský dovolená. I když poslední 2 – 3 roky (nebo i mnohem déle), vůbec nikde nepracovali, na podporu pro nezaměstnané mají i tak nárok.
Podobné je to třeba i u těch, kteří jsou třeba rok v pracovní neschopnosti (na neschopence). Maximální délka neschopenky je 380 dní (výjimečně může být neschopenka prodloužena o dalších 350 dní).
Pokud jste 380 dní na neschopence, po skončení zaměstnání, pak vám logicky nemůže v posledních 2 letech vycházet minimální „odpracovaná“ doba 12 měsíců. Řeší to ale zápočet doby na neschopence, po skončení zaměstnání, jako náhradní doby důchodového pojištění.
U těchto nezaměstnaných, se nedá podpora vypočítat z jejich průměrné mzdy. Protože jim nárok na podporu vzniká, započítáním náhradní doby důchodového pojištění, a ne na základě předchozího zaměstnání.
Kolik je podpora po skončení rodičovské nebo nemocenské?
Podpora se v takovém případě spočítá, na základě průměrné mzdy v ČR (průměrná mzda v národním hospodářství za 1 – 3 čtvrtletí předchozího roku). Pro rok 2021 by výpočet vycházel z průměrné mzdy 34 611 Kč (viz. sdělení MPSV 575/2020 Sb.).
- První dva měsíce je nárok na podporu ve výši 15% z průměrné mzdy v ČR, v roce 2021 = 5 192 Kč za měsíc
- Druhé dva měsíce je nárok na podporu ve výši 12% z průměrné mzdy v ČR = 4 154 Kč za měsíc
- Zbytek doby (1 – 7 měsíců) je nárok na podporu ve výši 11% z průměrné mzdy v ČR = 3 808 Kč za měsíc
Podpora po nemocenské nebo po rodičovské, je tedy velmi nízká. Za první dva měsíce je to jen něco málo přes 5000 Kč. A následně ještě méně.
Kdy je nárok na další podporu v nezaměstnanosti?
Velmi často může nastat situace, kdy jste bez zaměstnání a dostáváte podporu. Následně nastoupíte do nové práce. Tam vás ale zaměstnavatel „vyhodí“, ještě ve zkušební době, a vy jste opět bez práce a na Úřadu práce.
V takovém případě, záleží na tom, jak dlouho jste v nové práci pracovali. A také na tom, zda jste předchozí podporu v nezaměstnanosti „spotřebovali“ celou, nebo jen její část.
Jak je to s nárokem na opakovanou (druhou) podporu v nezaměstnanosti?
Pokud jste první podporu v nezaměstnanosti „spotřebovali“ celou (5, 8 nebo 11 měsíců), pak pro nárok na další podporu, musíte pracovat alespoň 6 měsíců.
Pokud jste první podporu v nezaměstnanosti nevyčerpali celou (méně než 5, 8 nebo 11 měsíců), a následně pracovali alespoň 3 měsíce, pak máte nárok opět na celou podporu v nezaměstnanosti (opět celých 5, 8 nebo 11 měsíců).
Pokud jste první podporu v nezaměstnanosti nevyčerpali celou (méně než 5, 8 nebo 11 měsíců), a následně pracovali méně než 3 měsíce, pak máte nárok jen na zbytek první podpory (pokud jste poprvé vyčerpali 3 měsíce a vzhledem k věku máte nárok jen na 5 měsíců, tak budete mít u druhé podpory nárok jen na zbylé dva měsíce).