Krátkodobá neschopenka 2024 – výpočet náhrady mzdy za nemoc (prvních 14 dní)

Na nemocenskou vzniká nárok, hned od prvního dne v novém zaměstnání (nárok může být i ve zkušební době, nebo i při práci na dohodu DPP nebo DPČ).

První 2 týdny, platí neschopenku zaměstnavatel. Až při delší nemoci, je od začátku třetího týdne nárok na nemocenské dávky od státu.

Na nemocenské dávky od 15 dne je nárok i po skončení zaměstnání (a nárok mohou mít i živnostníci, co si platí nemocenské pojištění).

Náhrada mzdy za nemoc 2024 – co je nového?

Od 1. 1. 2024, platí nové redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy za nemoc. Došlo ke zvýšení, takže někteří zaměstnanci mohou mít od ledna nárok na vyšší nemocenskou za prvních 14 dní.

Redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy 2024:

První redukční hranice je 256,55 Kč (započítá se 90%)
Druhá redukční hranice je 384,83 Kč (započítá se 60%)
Třetí redukční hranice je 769,48 Kč (započítá se 30%)

Od začátku roku, se také zaměstnancům z výplaty strhává nemocenské pojištění (odvody na sociální pojištění se zvýšily o 0,6% z původních 6,5% na 7,1%).

Jinak ale u náhrady mzdy za nemoc (prvních 14 dní) nejsou žádné změny (a žádné větší změny nejsou ani u nároku na nemocenské dávky od 15 dne; několik změn se bude projednávat až během roku 2024, a ty by platily až v roce 2025).

Jak se vypočítá neschopenka za první 2 týdny (nemocenská od zaměstnavatele)

Náhrada mzdy za nemoc, se vypočítá z průměrného hrubého hodinového výdělku. Průměrný výdělek, se vypočítá za předchozí kalendářní čtvrtletí. Mění se tedy 4x za rok od ledna, od dubna, od července a od října.

Průměrný výdělek se vypočítá z hrubé mzdy (za poslední 3 měsíce). Roli může hrát počet odpracovaných hodin, práce přesčas, a některé příplatky.

Nemocenská za první 2 týdny, je 60% z redukovaného průměrného hrubého hodinového výdělku (redukční hranice viz výše).

Náhrada mzdy za nemoc, se vypočítá na základě počtu hodin, které byly zameškány z důvodu nemoci (prvních 14 dní se proplácí pouze pracovní hodiny, na nemocenskou není nárok o víkendu nebo ve státní svátek, pokud na tento den neměla připadat pracovní směna).

Výpočet neschopenky 2024 – náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele (prvních 14 dní)

Další kalkulačky:

Pracovní neschopnost je placená od 1 dne

Od poloviny roku 2019, je neschopenka v zaměstnání placena hned od prvního dne (před tím byly nějakou dobu první 3 dny bez nároku na nemocenskou).

O možném znovu zavedení neplacené neschopenky za první 3 dny, se mluvilo v minulém roce, v souvislosti s vládním konsolidačním balíčkem. Podobná změna, ale nakonec nebyla vůbec projednávána.

Na nemocenskou, je tedy nadále nárok hned od prvního dne – výjimkou je situace po skončení zaměstnání, kdy je na nemocenské dávky nárok až od 15 dne (první 2 týdny bez nároku na nemocenskou mají i OSVČ).

Nárok na nemocenskou od zaměstnavatele po skončení zaměstnání

Zaměstnavatel platí nemocenskou pouze svým zaměstnancům:

Dojde-li k ukončení zaměstnání, tak je nárok na nemocenské dávky od 15 dne (neschopenka musí začít ještě během pracovního poměru, nebo v ochranné době do 7 dní od ukončení zaměstnání).
Po skončení zaměstnání už ale není nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele – prvních 14 dní po skončení zaměstnání, tak může být neschopenka bez nároku na nemocenskou

Nárok na nemocenskou ve zkušební době

U většiny zaměstnanců, vzniká účast na nemocenském pojištění ihned při nástupu do nového zaměstnání (při zahájení práce).

Na placenou neschopenku, díky tomu může být nárok i ve zkušební době. I když onemocníte jenom po pár dnech v nové práci, přesto už můžete mít nárok na náhradu mzdy za nemoc od zaměstnavatele, a poté i na nemocenské dávky.

Ve zkušební době, vás také během neschopenky nesmí zaměstnavatel „propustit“ – toto omezení ale platí jenom pro prvních 14 dní.

Náhrada mzdy za nemoc ve svátek

Jestliže je zaměstnanec v pracovní neschopnosti, a během neschopenky je i nějaký státní svátek, pak záleží na tom, zda svátek vychází na pracovní den nebo ne.

Pokud státní svátek připadá na den, ve kterém by měl jít zaměstnanec do práce (podle svého rozpisu směn), pak má nárok na náhradu mzdy za nemoc i ve svátek.

Platí to i pro případ, kdy by zaměstnanec ve svátek nepracoval a měl nárok na náhradu mzdy za svátek. V takovém případě je také nárok na náhradu mzdy za nemoc.

Pokud je to ale „neplacený“ státní svátek (který vychází na víkend, ve kterém se běžně nepracuje), pak za takový svátek není nárok na náhradu mzdy za nemoc.

Nárok na nemocenskou o víkendu

Prvních 14 dní neschopenky, obvykle nejsou placeny víkendy. Na náhradu mzdy za nemoc za sobotu nebo neděli by mohl být nárok jenom v případě, že by měl jít o víkendu zaměstnanec do práce.

Náhrada mzdy za nemoc, je totiž vyplácena jenom za neodpracované hodiny. Pokud zaměstnanec o víkendu běžně nepracuje, tak za tento den ani není nárok na náhradu mzdy za nemoc.

Kontrola na neschopence – prvních 14 dní chodí i zaměstnavatel

Během neschopenky, může přijít kontrola, aby si ověřila, že jste doma a léčíte se. První dva týdny, navíc na kontrolu může přijít i zaměstnavatel (který v té době platí nemocenskou).

Na kontrolu pochopitelně nemusí chodit přímo váš šéf – firma si na toho může někoho najmout. Podmínky pro kontrolu během prvních 14 dní jsou stejné, jako po celou dobu neschopenky.

Je povinnost být doma (mimo dobu vycházek), mít označený zvonek, a kontrole prokázat svoji totožnost. Není už ale povinností, pouštět kontrolora do bytu.

Náhrada mzdy za nemoc – odvody na sociální a zdravotní

Náhradu mzdy za nemoc, vyplácí zaměstnavatel společně s výplatou v běžný výplatní termín.

Nemocenská je ale „čistý“ příjem – z náhrady mzdy se neplatí ani sociální a zdravotní pojištění a neodvádí se ani daň.

To platí i pro nemocenské dávky, které jsou následně vypláceny od ČSSZ od 15 dne na neschopence. Ani z nemocenských dávek se neplatí žádné odvody.

Náhrada mzdy za nemoc a pracovní úraz

Jestliže vznikla pracovní neschopnost v důsledku pracovního úrazu (nebo nemoci z povolání), pak jsou podmínky pro výpočet náhrady mzdy za nemoc (nebo nemocenských dávek) stejné, jako u běžné neschopenky.

Kromě základní nemocenské, je ale při pracovním úrazu nebo při nemoci z povolání nárok i na náhradu za ušlý výdělek.

Při pracovním úrazu vám pojišťovna zaměstnavatele vyplatí i zbytek do 100% průměrného výdělku (nemocenská je jenom 60% z redukovaného výdělku).

A kromě toho je při pracovním úrazu nárok i na bolestné. Nebo může být nárok na rentu i po skončení neschopenky, či při následné invaliditě.

Náhrada mzdy za nemoc u pracujícího důchodce

Na nemocenskou od zaměstnavatele, může mít nárok i pracující důchodce.

Prvních 14 dní, může mít zaměstnaný senior nárok na náhradu mzdy za nemoc, a následně může být nárok ještě i na nemocenské dávky – pouze ale po dobu 70 dní.

Pracující důchodce má také nárok na nemocenskou, jenom během zaměstnání. Pokud by pracovní poměr skončil, tak už není možný souběh důchodu a nemocenské.

Náhrada mzdy za nemoc u DPČ

Na nemocenskou může být i při práci na dohodu o pracovní činnosti (DPČ).

U dohody ale záleží na tom, zda jsou splněny podmínky, pro účast na nemocenském pojištění (příjem je od 4000 Kč, nejedná se o zaměstnání malého rozsahu).

Podmínky pro nárok na nemocenskou a výpočet náhrady mzdy za nemoc, je u DPČ stejný, jako u všech ostatních zaměstnanců.