Kalkulačka: Výpočet zvýšení přídavky na bydlení 2022
V roce 2022 dochází k mimořádnému zvýšení sociálních dávek na bydlení. Už na konci roku 2021, předložila vláda návrh na mimořádné zvýšení normativních nákladů na bydlení. Od těchto normativů, se následně odvíjí, kdo bude mít nárok na příspěvek na bydlení a kolik dostane.
Tyto normativní náklady na bydlení se sice poměrně pravidelně zvyšují, vždy od začátku roku. Tak tomu je i od 1. 1. 2022, kdy došlo k mírnému zvýšení o 1,5 -2,5%. Toto „běžné“ zvýšení, ale není schopné pokrýt prudký růst cen energií a očekávanou výši inflace v roce 2022 (až 10%).
Z toho důvodu, se vláda rozhodla pro mimořádné zvýšení. Normativní náklady na bydlení by se měly plošně zvýšit o 1 120 Kč až 2 147 Kč (podle počtu osob v bytě a typu bydlení).
Díky takto vysokému zvýšení normativních nákladů na bydlení, by mělo mít nárok na příspěvek na bydlení podstatně více lidí. Současně by se příspěvek na bydlení mohl zvýšit i těm, kdo ho již dostávají.
Od kdy se zvýší příspěvek na bydlení v roce 2022?
Mimořádné zvýšení normativních nákladů na bydlení, bylo sice finálně schváleno až na konci ledna 2022, platí ale zpětně od začátku roku
V novele zákona je nastaveno, že zvýšení platí i zpětně, od začátku roku 2022 (od 1. 1. 2021). O příspěvek na bydlení, je možné požádat kdykoliv. Nárok je případně i zpětně – až o 3 měsíce nazpět.
Kalkulačka: Výpočet zvýšeného příspěvku na bydlení (od 1. 7. 2022)
V této kalkulačce si můžete spočítat, kolik byste mohli dostat od Úřadu práce, jako příspěvek na bydlení, a zda byste vůbec měli nárok na tuto sociální dávku.
Výpočet v této kalkulačce zahrnuje i zvýšené normativní náklady (mimořádné zvýšení pro rok 2022, podle paragrafu 26a, zákona o státní sociální podpoře).
Od 1. 4. 2022, dochází ke zvýšení životního a existenčního minima (zvyšuje se o 10%, více informací zde). Od 1. 7. 2022 dochází ke druhému letošnímu zvýšení životního a existenčního minima (zvyšuje se o 8,8%, více informací zde). Tyto změny, mohou mít také vliv na výpočet nároku na přídavky na bydlení.
Od července 2022, platí i lehce zjednodušené podmínky, pro vyřízení příspěvku na bydlení. Nově je také k dispozici i nový online formulář, kde je možné příspěvek na bydlení, a všechny změny, vyřídit jen online, bez papírování a bez návštěvy na ÚP.
Kdo má nárok na sociální dávky na bydlení?
Nárok na sociální dávky na bydlení, může být v bytě nebo domě v osobním vlastnictví, v nájmu nebo v družstevním bytě.
Ve schválené změně zákona, je také jedna změna. Doposud nebyl nárok na příspěvek na bydlení, při bydlení v podnájmu. A nově by měl být nárok na příspěvek i v podnájmu. Musí se ale jednat o podnájem celého bytu.
Tato změna, se bude týkat především těch, kdo si pronajímají družstevní byt. Tam je to tak, že samotný „majitel“ bytu, je v pozici nájemníka (faktickým majitelem je bytové družstvo). Pokud tedy nejste členy družstva, a byt si jen pronajímáte od nějakého „družstevníka“, pak máte zpravidla jen podnájemní smlouvu, a nárok na příspěvek na bydlení zatím nebyl.
Jaké jsou podmínky pro nárok na sociální dávky na bydlení?
Pro nárok na příspěvek na bydlení se dále posuzuje výše skutečných nákladů na bydlení (ty by měly být vyšší než 30% příjmu, resp. než 35% příjmu v Praze).
A současně se posuzuje samotná výše příjmu (tj. aby na tento příspěvek měli nárok především domácnosti s nižšími příjmy). Normativní náklady na bydlení pro daný byt (město/obec, počet osob a typ bydlení), nesmí být vyšší než 30% příjmu (35% v Praze).
O nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši, tedy rozhoduje velikost města či obce, kde bydlíte, počet osob, které v bytě/domě žijí, typ bydlení, skutečné náklady na bydlení a výše příjmu (průměr za předchozí kalendářní čtvrtletí).
Příspěvek na bydlení – náklady na bydlení a hypotéka
U příspěvku na bydlení se dokládají skutečně zaplacené náklady (příspěvek se vyplácí maximálně do výše těchto zaplacených nákladů):
- Nájem nebo náklady srovnatelné s nájemným
- Platby za služby (například odvoz odpadu či úklid společných prostor)
- Platy za energie (voda, plyn, elektřina, apod.)
Mezi náklady na bydlení se ale nepočítá například splátka hypotéky nebo příspěvek do fondu oprav. Stejně tak se mezi náklady na bydlení nepočítají platby spojené s údržbou bytu, rekonstrukce, apod.
Mezi náklady na bydlení, nepatří ani například platba za telefon, internet nebo kabelovou televizi. Nebo televizní a rozhlasový poplatek.
Mezi energie se také nepočítají platby za pevná paliva (uhlí, dřevo, peletky apod.). Pro ty jsou opět stanoveny normativní (tabulkové) náklady.
Příspěvek na bydlení a trvalé bydliště
U příspěvku na bydlení, nehraje trvalé bydliště žádnou významnou roli. O příspěvek na bydlení si můžete požádat v bytě, kde skutečně bydlíte. Žádost o příspěvek, se vyřizuje v místě, kde máte byt či dům. To, kde máte trvalé bydliště, není až tak důležité.
Výše příspěvku, se mimo jiné odvíjí od počtu osob, které v bytě bydlí. Zohledňují se všechny osoby, které skutečně žijí spolu v jedné domácnosti (u manželů, rodičů a nezaopatřených dětí se to předpokládá automaticky).
Hmotná nouze a doplatek na bydlení
Kromě příspěvku na bydlení, je zde i další dávky – doplatek na bydlení. Pokud by měl někdo tak nízké příjmy, že by mu po zaplacení nákladů na bydlení, nezbývala ani částka životního minima (částka na živobytí), pak může být nárok na dávku hmotné nouze – doplatek na bydlení.
Doplatek na bydlení, je možné získat i tam, kde není nárok na příspěvek na bydlení. Například při bydlení na ubytovně, pokud by se jednalo o podnájem jen části bytu (například jen jedné místnosti) apod.
Nedoplatek za vyúčtování elektřiny nebo plynu – mimořádná okamžitá pomoc
Kromě příspěvku na bydlení nebo doplatku na bydlení, je možné aktuálně žádat i o mimořádný jednorázový příspěvek. To se může týkat například situací, kdy kvůli režimu DPI (dodavatel poslední instance), budete mít vysoký nedoplatek za elektřinu nebo plyn.
Podrobnější informace k této dávce jsou k dispozici na webových stránkách MPSV.
