Pracující důchodce a nemocenská 2024

I důchodce může mít za určitých podmínek nárok na placenou neschopenku (nemocenské dávky). Nemocenská u důchodce (pokud na ni má nárok), se vypočítá stejně, jako jiných zaměstnanců. Jediným rozdílem je zde maximální délka takové nemocenské. U důchodce to může být maximálně 70 dní. Důchodce také nemá nárok na nemocenskou po skončení zaměstnání.

Nárok na placenou nemocenskou u důchodce

Nárok na placenou nemocenskou u důchodce může vzniknout pouze v případě, že důchodce pracuje nebo podniká (je účastníkem nemocenského pojištění).

• Pokud důchodce nepracuje (není účastníkem nemocenského pojištění) = nárok na placenou neschopenku nevzniká
• Pokud důchodce pracuje jen na dohodu (DPP s příjmem do 10 000 Kč měsíčně), nárok na placenou neschopenku nevzniká
• Při plném úvazku, práci na zkrácený úvazek, při práci na dohodu (DPP s příjmem vyšším než 10 000 Kč měsíčně nebo DPČ se sjednanou odměnou vyšší než 4000 Kč) = vzniká nárok na nemocenské dávky za stejných podmínek, jako u zaměstnanců
• Pro důchodce platí limit maximálně 70 dní nemocenských dávek
• Důchodce nemá nárok na nemocenskou po skončení zaměstnání

Nárok na nemocenskou při práci na dohodu

Na nemocenské dávky může vzniknout nárok, i při práci na dohodu. Tedy u DPP (dohoda o provedení práce) nebo DPČ (dohoda o pracovní činnosti). Nemusí se tedy jednat jen o klasické zaměstnání na plný nebo zkrácený úvazek. Jsou zde ale určitá omezení:

• DPP (dohoda o provedení práce) = nárok na nemocenskou může vznikat jen v těch měsících, kdy je příjem vyšší než 10 000 Kč
• DPČ (dohoda o pracovní činnosti) = nárok na nemocenskou může vznikat, jen pokud je sjednán měsíční příjem vyšší než 4000 Kč

Nárok na placenou neschopenku u pracujícího důchodce

Pokud důchodce během důchodu dále pracuje a onemocní (nebo se mu stane nějaký úraz), pak má nárok na nemocenské dávky tak, jako každý jiný zaměstnanec:

• Za prvních 14 dní je nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele = ta je ve výši 60% z průměrného hodinového výdělku (v předchozím kalendářním čtvrtletí) a vyplácí se za skutečně neodpracované směny
• Od 15 dne je nárok na nemocenské dávky = ty jsou ve výši 60 – 72% z redukovaného denního vyměřovacího základu (z hrubé mzdy) a vyplácí se za každý kalendářní den
• Maximální doba nároku na nemocenské dávky je 70 dní

Jaká je maximální délka neschopenky u důchodce?

Pracující důchodce má nárok na nemocenské dávky maximálně po dobu 70 dní – viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 28:

Maximální délka placené neschopenky je tedy 84 dní:

• Prvních 14 dní je nárok na náhradu mzdy
• Dalších 70 dní je nárok na nemocenské dávky
• Maximální délka neschopenky je tedy 84 dní

Pozor také na to, že tento limit platí pro celý rok. Pokud tedy důchodce onemocní a je dva měsíce na neschopence (tj. vyčerpá cca 45 dní nemocenských dávek), pak mu na zbytek roku zbývá už jen 25 dní pro případnou další pracovní neschopnost – viz citace zákona výše.

Kolik je nemocenská pro důchodce

Pracující důchodce má nárok na nemocenské dávky:

• Za prvních 14 dní je to náhrada mzdy ve výši 60% – viz tato kalkulačka: výpočet nemocenské za prvních 14 dnů v roce 2024
• Od 15 do 30 dne neschopenky je nárok na nemocenské dávky ve výši 60% – viz tato nemocenská kalkulačka 2024
• Od 31 do 60 dne neschopenky je nárok na nemocenské dávky ve výši 66%
• Od 61 do 84 dne neschopenky je nárok na nemocenské dávky ve výši 72%

Nárok na nemocenskou po skončení zaměstnání

U nároku na placenou neschopenku, je ještě jeden rozdíl mezi důchodcem a zaměstnancem. Pokud zaměstnanec ukončí zaměstnání (výpověď, ukončení pracovního poměru dohodou), pak je zde ochranná lhůta 7 dní po skončení zaměstnání.

Pokud zaměstnanec do 7 kalendářních dní od skončení zaměstnání zahájí dočasnou pracovní neschopnost, pak má nárok na nemocenské dávky.

Pro pracujícího důchodce to ale neplatí. Jakmile důchodce ukončí zaměstnání, stává se z něj „ihned“ běžný důchodce, který nemá nárok na placenou neschopenku. Pro důchodce tedy neplatí ochranná doba 7 dní – viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 15:

Nárok na nemocenskou během předčasného důchodu

Pokud někdo pracuje během předčasného důchodu, pak také nemá nárok na nemocenské dávky. Během předčasného důchodu je totiž poměrně striktně omezena možnost nějaké práce, brigády nebo přivýdělku.

Je dovoleno pracovat pouze formou DPP (dohoda o provedení práce) s příjmem nižším než 10 000 Kč. Nebo formou práce na DPČ (dohoda o pracovní činnosti), pokud je sjednán měsíční příjem nižší než 4000 Kč.

V takovém případě sice není povinnost platit sociální a zdravotní pojištění, současně ale ani nevzniká účast na nemocenském pojištění. Důchodce, který si bude přivydělávat i během předčasného důchodu, tedy nikdy nemůže mít nárok na placenou pracovní neschopnost.