Neschopenka ve zkušební době: Kolik je nemocenská v novém zaměstnání?
Často může nastat situace, kdy nastoupíte do nového zaměstnání, pracujete pár dní, jste ve zkušební době, a onemocníte. Jak je to s nárokem na neschopenku ve zkušební době? Z čeho se počítá nemocenská během zkušební doby (po nástupu do nového zaměstnání), a kolik dostanete? A jak je to s možností výpovědi, během neschopenky ve zkušební době?
Neschopenka ve zkušební době – nárok na nemocenské dávky?
Pokud nastoupíte do nového zaměstnání, pak vám jako zaměstnanci, vzniká účast na nemocenském pojištění (které platí zaměstnavatel), již od prvního dne pracovní neschopnosti.
Z pohledu nároku na nemocenské dávky, je tedy v zásadě jedno, jestli v zaměstnání pracujete pár dní, pár týdnů nebo pár měsíců. Nárok na placenou neschopenku, tedy máte již od začátku zaměstnání.
To, kde může být rozdíl, je případný výpočet výše nemocenských dávek. Tedy to, kolik dostanete během neschopenky ve zkušební době.
Na co je nárok při neschopence ve zkušební době?
Při nemoci (na neschopence) dostáváte dvě různé dávky:
- Za prvních 14 dní je to náhrada mzdy od zaměstnavatele = vyplácí se za skutečně neodpracované směny, je ve výši 60% z průměrné hodinové mzdy (redukovaný hodinový výdělek)
- Nemocenské dávky od 15 dne pracovní neschopnosti = vyplácí je ČSSZ za každý kalendářní den, výše je 60% z hrubé mzdy (redukovaný denní vyměřovací základ), a postupně se zvyšuje (od 61 dne nemoci je to 72%)
Kolik je nemocenská v novém zaměstnání (ve zkušební době)
Pro výpočet toho, kolik dostanete na neschopence ve zkušební době, můžete použít naši kalkulačku pro výpočet výše nemocenské.
Náhrada mzdy od zaměstnavatele během neschopenky za prvních 14 dní
Pokud onemocníte hned na začátku nového zaměstnání, už po pár dnech ve zkušební době, máte i tak nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele.
Na náhradu mzdy máte nárok prvních 14 dní na neschopence (v pracovní neschopnosti) a dostáváte ji za skutečně neodpracované směny (obvykle za pracovní dny).
Výpočet náhrady mzdy za nemoc (za prvních 14 dní) se obvykle provádí na základě průměrné hodinové mzdy. Ten se počítá za předchozí kalendářní čtvrtletí.
Pokud ale v zaměstnání pracujete kratší dobu, tak se může vypočítat tzv. pravděpodobný výdělek. Tedy to, kolik byste si v zaměstnání vydělali. Rozhoduje mimo jiné to, zda jste v zaměstnání alespoň 21 dní, nebo kratší dobu.
Pokud to ale zjednodušíme, tak pokud onemocníte během prvních pár dní v novém zaměstnání, tak by se výpočet náhrady mzdy za prvních 14 dní obvykle prováděl z toho, co máte uvedeno v pracovní smlouvě (nebo z toho, co má zaměstnavatel stanoveno, ve vnitřcích mzdových předpisech).
Nemocenské dávky od 15 dne, během neschopenky ve zkušební době
Od 15 dne pak máte nárok na nemocenské dávky. Ty jsou od 15 do 30 dne pracovní neschopnosti ve výši 60 % z hrubé mzdy (redukovaný denní vyměřovací základ). Od 31 do 60 dne jsou ve výši 66% a od 61 dne pracovní neschopnosti jsou ve výši 72%.
Na nemocenské dávky máte nárok po dobu až 380 dní. V oprávněných případech se pak nemocenská může prodloužit o dalších až 350 dní.
Výpočet nemocenských dávek, se obvykle provádí na základě vaší hrubé mzdy v posledním zaměstnání za posledních 12 měsíců.
Pokud ale poslední zaměstnání trvá jen kratší dobu, pak se pro výpočet použije období od začátku zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází měsíci, ve kterém onemocníte (nastoupíte na neschopenku).
Pokud jste v zaměstnání velmi krátkou dobu, pokud na neschopenku nastoupíte v měsíci, kdy začalo nové zaměstnání, pak se pro výpočet nemocenských dávek používá jedna třicetina z pravděpodobného příjmu za daný měsíc. Tedy něco podobného, jako u náhrady mzdy.
Výpověď ze zaměstnání během neschopenky ve zkušební době
Ve zkušební době se nedá mluvit o výpovědi ze zaměstnání v pravém slova smyslu.
Během neschopenky (pracovní neschopnosti), vám zaměstnavatel nemůže dát výpověď. Na dobu, kdy jste v pracovní neschopnosti, se případně přeruší i výpovědní doba.
Pokud jste ale v novém zaměstnání ve zkušební době, pak se na vás tato ochrana (zákaz výpovědi ve zkušební době) nevztahuje. Během zkušební doby má totiž jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec právo, okamžitě ukončit pracovní poměr (bez uvedení důvodu). A to není výpověď.
Jedinou ochranu, kterou zákon dává zaměstnancům ve zkušební době, je ta, že během prvních 14 dní pracovní neschopnosti, s vámi nemůže zaměstnavatel ukončit pracovní poměr.
Pokud tedy onemocníte během zkušební doby, pak vás zaměstnavatel nemůže prvních 14 dní neschopenky okamžitě propustit. Od 15 dne neschopenky, už ale ve zkušební době, může zaměstnavatele pracovní poměr ukončit (okamžité zrušení pracovního poměru ve zkušební době).
Pro vás to sice znamená ztrátu zaměstnání ve zkušební době, ale nárok na nemocenské dávky od 15 dne pracovní neschopnosti tím neztrácíte. I po skončení zaměstnání ve zkušební době, můžete být dále v pracovní neschopnosti a dostávat nemocenské dávky. Na Úřad práce, jako nezaměstnaný, byste pak šel po skončení pracovní neschopnosti.
Dobrý den,
chtěl bych se Vás zdvořile zeptat na takový specifický případ.
V roce 2020 jsem pracoval:
zaměstnání v lednu 2020,
registrace na ÚP únor – červen 2020,
zaměstnání červenec – srpen 2020,
registrace na ÚP září – říjen 2020,
poslední zaměstnání – od 1. listopad 2020
pokud bych odešel ve zkušební době po skončení měsíce listopad 2020, po zrušení pracovního poměru ve zkušební době, z čeho by mi prosím byly vypočítány nemocenské dávky, pokud bych onemocněl (citlivá, diskrétní hospitalizace). Zejména dávky po 15 dnu od ČSSZ. Bylo by to z posledního zaměstnání v měsíce, listopad 2020.
Prosím, prosím o informaci.
Budu Vám vděčný.
Josef, Brno
Ano, výpočet se obvykle provádí na základě denního vyměřovacího základu v posledním zaměstnání – konkrétně viz paragraf 18, zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb:
(1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná místa.
(2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu18a); do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem1).
(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.
(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.
(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.
(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.